Porucha vědomí za šera je náhlá a krátkodobá ztráta jasnosti vědomí. Člověk se v tomto období zcela odpoutá od všeho, co ho obklopuje, případně vnímá svět zkresleně. Ve stavu soumraku jsou zachovány obvyklé automatické akce, ale může se objevit delirium a halucinace způsobující strach, melancholii, agresivní chování a vztek.
Útok pomine stejně náhle, jako začal. Jedinec na to nemá žádné vzpomínky, ale někdy jsou útržkovité.
Soumrakový stav vědomí může trvat několik minut, dní a někdy i déle. Rozhodně vyžaduje seriózní léčbu psychiatry, protože představuje nebezpečí jak pro člověka, který jí trpí, tak pro jeho okolí. V případě ataky je tedy nutná okamžitá hospitalizace.
Příčiny a typy
Důvody vývoje patologie jsou rozděleny do dvou skupin:
- organická – epilepsie, epileptiformní syndrom, onemocnění mozku včetně nádorů, poškození v důsledku traumatického poranění mozku mediálních částí temporálních oblastí a řada dalších stavů;
- funkční – hysterické psychózy a zúžení vědomí, afektivní stavy, neočekávané situace s následky v podobě těžkého psychického traumatu.
Existují poruchy soumraku, které jsou psychotické a nepsychotické. Mezi první patří následující typy, které mají charakteristické projevy:
- Dysforický soumrakový stav vědomí. Člověk jedná spořádaně, je ponořený do sebe, odtržený od vnějšího světa, melancholický, nereaguje na oslovení nebo vyslovuje nějaká stereotypní slova, která nesouvisejí s tím, co partner říká. Tvář je zachmuřená, až naštvaná. Takoví pacienti dokážou rozpoznat známé lidi a okolí, ale jednají nevhodně a nejsou schopni kriticky zhodnotit, co dělají. Mohou se objevit prchavé pocity dvojníka, narození a smrti atd.
- Bludná porucha vědomí za soumraku. Vznikají bludné představy a jejich obsahu odpovídá chování pacienta. Zdá se mu, že ho někdo pronásleduje, chce mu ublížit, nechat ho trpět, zabít. Je soustředěný, chová se spořádaně, ale běžná komunikace s ním je nemožná. Jednání pacienta je zaměřeno na ochranu před imaginární hrozbou diktovanou deliriem a je nejčastěji asociální. Když se stav vrátí do normálu, vzpomínky na zážitek zůstanou.
- Halucinační porucha je charakterizována přítomností iluzí, děsivých zrakových a sluchových halucinací. Komunikace je nemožná, protože takový pacient vůbec nevnímá realitu a přitažlivost k němu. Naříká, vyslovuje nebo vykřikuje jednotlivá slova či fráze, nejčastěji neartikulované. Jako reakce na strašlivé vize vzniká agrese, jejíž výbuchy mají za následek velmi tvrdé akce, prováděné velkou silou – bití, zabíjení holýma rukama nebo ostrými předměty.
Řada psychiatrů rozlišuje jiný typ psychotického soumrakového stavu vědomí – oneiroid. Vyznačuje se barevnými fantastickými nebo pohádkovými halucinacemi, doprovázenými katatonií – poruchami motorických funkcí, tzn. vzrušení nebo strnulost.
Nepsychotické zakalení vědomí zahrnuje:
- Somniloqu – mluvení ve spánku.
- Somnambulismus je náměsíčnost, chůze ve spánku. Vyskytuje se u dětí a dospívajících.
- Transy jsou dlouhodobé automatické akce. Nejčastěji pacient odjíždí do jiného města.
- Ambulantní automatismy jsou krátké automatické akce. Například: člověk odejde z domu, nastoupí do MHD a po probuzení se ocitne na neznámém místě, nepochopitelně jak a proč. Pacient působí zmateně, zamyšleně, nejsou zde žádné halucinace ani delirium. Vůbec si nepamatuje, co se mu v jeho zmateném stavu stalo.
- Henserův syndrom je hysterická varianta, ke které dochází v důsledku dlouhodobého stresu. Impulsem pro rozvoj poruchy je nějaký druh psychotraumatické události, nečekané setkání s nebezpečnými, neznámými stavy. Pacient může o těchto událostech pouze mluvit, ale není světu odcizen. Jedinec se chová jako klaun, „upadá do dětství“ – chroptí, šklebí se a na jednoduché otázky dává záměrně absurdní odpovědi. Když zná účel věcí, zkresluje jejich použití, například se snaží natáhnout rukavice na nohy. Emoce se náhle změní v opak. Po záchvatu pacientovi zůstanou útržkovité vzpomínky na to, co se stalo, které se po vydatném spánku obnoví.
Stav soumraku přenáší člověka z reality do halucinací. To druhé nahrazuje situaci, která je pro něj traumatizující. Příklady zatemnění: amok – vzrušení, agrese a vražda; šamanské rituály – samy do sebe vnášejí temnotu a „infikují“ jím účastníky akce. Lze uvést příklad z literatury: Lady Macbeth, hrdinka stejnojmenné tragédie W. Shakespeara, prožívá ve snu epizodu soumraku.
Časté příznaky
Ve stavu soumrakové poruchy vědomí, ať už je jakéhokoliv typu, je kontakt s pacientem nemožný, protože je odtržen od reálného světa, nevnímá jej částečně nebo úplně. Jako by se jeho vědomí náhle vypnulo. Je v různé míře dezorientovaný v situaci, čase, lidech, místě. Jeho myšlenkový proces je narušen, jeho úsudky jsou nekoherentní nebo zcela chybí.
Je obtížné odlišit nemocného od zdravého podle vzhledu, protože se chová zcela normálně a je schopen provádět poměrně složité akce. Jakmile s ním však začnete komunikovat, okamžitě je jasné, že jedinec nemůže uvést své jméno, ani jména svých blízkých, ani datum, ani kde přesně se nacházejí. Přestože jeho řeč může být z gramatického hlediska správná, neumí vést konverzaci, mluví sám se sebou, neodpovídá na otázky a neočekává odpověď na svou vlastní.
Chování je obvykle agresivní a představuje nebezpečí pro ostatní.
Po probuzení z takového stavu si pacient špatně nebo vůbec nepamatuje, co se mu stalo a co udělal.
Nouzová péče
Nebezpečí poruchy vědomí za soumraku spočívá v tom, že pacient může pod vlivem halucinací, úzkosti a hněvu způsobit dosti vážnou újmu sobě i ostatním, protože se v něm probouzí extrémní síla a agresivita. Může napadnout kohokoli v okolí, zničit nábytek atd.
Abyste předešli nehodám a dalším negativním následkům, musíte na tento stav reagovat velmi rychle. Samozřejmě je nutné zavolat záchranku, ale před příjezdem specializovaného týmu byste ho pro zajištění bezpečnosti pacienta měli přemluvit, aby si sedl nebo lehl na lůžko a nenechali ho ani minutu samotného. Je nutné zajistit, aby se v blízkosti nenacházely žádné rozbitné nebo ostré předměty, hořlavé nebo jiné nebezpečné látky. Nemůžete ho pustit k oknům, balkonům nebo dveřím.
Pro bezpečný transport pacienta je fixován a intravenózně se podávají 2-4 ml roztoku sibazonu (0,5%) nebo relanium, seduxen, diazepam. To obvykle stačí k jeho uklidnění. Pokud lék nezabere, po 10 minutách budete muset podat poloviční dávku stejného léku.
Podobný účinek poskytují neuroleptika se suprastinem nebo difenhydraminem a také chlorpromazin, ten však snižuje krevní tlak, takže není vhodný pro každého.
Soumrakový stav může být projevem epileptických záchvatů, kdy zakalení může být jednorázové nebo opakované. Pokud je stanovena diagnóza epilepsie a předepsány léky, pak lze záchvat zastavit předepsanými léky. Pokud psychomotorická agitace neustupuje, ale zvyšuje se, je nutná povinná hospitalizace.
Léčba
Diagnózu “poruchy vědomí za soumraku” stanoví psychiatr, studuje klinický obraz a na základě rozhovoru s pacientem a jeho příbuznými. Dále budete potřebovat konzultaci s neurologem a řadou specializovaných lékařů a také studie jako MRI a CT mozku, EEG atd.
Pokud se během procesu zatemnění pacient dopustil trestného činu: způsobil škodu na majetku, újmu na zdraví nebo vraždu, je provedeno forenzní psychiatrické vyšetření. Jedná se mimo jiné o studium dokumentů zpracovaných strážci zákona, soudních posudků a svědeckých výpovědí.
Léčba se provádí na psychiatrickém oddělení nemocnice pomocí neuroleptik a trankvilizérů. Psychotický typ poruchy bude vyžadovat individuální psychoterapii. Je to naprosto nezbytné v případě trestného činu spáchaného pacientem.
Pokud je soumrakový stav nepsychotického typu, pak se provádí terapie základního onemocnění.
Přirozeně je pro každého pacienta zvolena individuální léčebná strategie v závislosti na výše uvedených faktorech.
- Psychiatrická konzultace
- Konzultace s psychoterapeutem
- Konzultace psychologa
- Konzultace se sexuologem
- Skype konzultace
Zmatení vědomí je patologický stav způsobený poruchou duševních procesů a projevuje se dezorientací jedince, neschopností orientovat se v oblasti, čase, nedostatkem vzpomínek na současné nebo minulé životní okolnosti a sníženou pozorností. Nejčastěji se vyskytuje v důsledku mozkové dysfunkce po úrazu, na pozadí intoxikace, somatických a duševních onemocnění.
Příčiny zmatku
- cervikální osteochondróza;
- skryté krvácení;
- infekce míchy a mozku;
- vaskulární dystonie;
- vaskulární ateroskleróza;
- metabolické poruchy;
- Alzheimerova choroba;
- epilepsie;
- duševní poruchy.
Porucha vědomí je možná kvůli dehydrataci, hypotermii nebo úpalu, fyzické a psycho-emocionální únavě. V některých případech se objevuje jako vedlejší účinek užívání psychofarmak, nadměrné konzumace alkoholu, drog nebo po anestezii. U starších lidí může být tento stav spojen s přirozenými procesy stárnutí.
Zkontroloval článek
A. E. Bortnevskii, radiolog • 20 let praxe
Datum zveřejnění: 24. března 2021
Datum revize: 10. září 2024
Všechny skutečnosti prověřil lékař.
Druhy zmatků
Záměna může být kvantitativní nebo kvalitativní. Kvantitativní poruchy popisují úplnou ztrátu vědomí a jsou vyjádřeny takovými příznaky, jako jsou:
- stupor – hluboký spánek, letargie, ztráta dobrovolných reflexů;
- kóma je extrémně závažný stav spojený s úplnou ztrátou vědomí a hrozící smrtí;
- omámení – charakterizované pomalým myšlením, lhostejností k tomu, co se děje, pacient reaguje na požadavky se zpožděním po několika opakováních.
Kvalitativní poruchy jsou zakalení vědomí, které se projevuje příznaky jako:
- amentia – ztráta orientace ve vlastní osobnosti, čase a místě. Vyjadřuje se nesouvislým myšlením, pocitem zmatenosti a bezmoci a nekontrolovanými motorickými reakcemi. Pacient není schopen produktivního kontaktu a nerozeznává význam otázek, které mu jsou adresovány;
- delirium je duševní porucha charakterizovaná halucinacemi, bludy, emočním přebuzením, svalovou slabostí, zvýšeným pocením, nestabilní chůzí, třesem v končetinách, změnami teploty a nestabilitou krevního tlaku;
- oneiroid – stav, kdy se falešné halucinace a fantastické obrazy prolínají se skutečnými událostmi nebo je zcela nahrazují. Pacient pociťuje strach z nepříčetnosti, závratě a bolesti hlavy, je narušený noční spánek, objevuje se nerovnováha;
- soumraková porucha vědomí – projevuje se náhlou ztrátou jasnosti v kombinaci s záchvaty strachu, vzteku a melancholie. Jsou možné bludy, halucinace, odloučení;
- disociativní fuga je duševní porucha, při které člověk opouští své bydliště, ztrácí vzpomínky na vlastní osobnost a vstupuje do nových vztahů. Navenek je pacient klidný a přiměřený. Vzpomínky se často náhle vrátí po několika dnech, měsících nebo letech;
- duální orientace – existují současně pravdivé i nepravdivé představy o prostředí, které jsou pro pacienta stejně významné. Muž tvrdí, že má dvě „já“;
- ambulantní automatismus – zakalení vědomí bez deliria a halucinací, vyjádřené při provádění automatických akcí, bez jejich vědomí;
- trans – stav odpoutání, ztráta sebekontroly.
S přihlédnutím k charakteristikám průběhu může být zmatení vědomí krátkodobé i dlouhodobé, povrchní i hluboké.
Metody diagnostiky
Pacienti se zmateností vyžadují komplexní neurologické vyšetření. V některých případech se možná budete muset poradit s vertebrologem, psychoterapeutem, traumatologem, endokrinologem, onkologem nebo jiným specialistou. Zpočátku lékař provede podrobný průzkum pacienta nebo jeho příbuzných. Při podezření na poškození částí centrálního nervového systému je do diagnostického plánu zahrnut biochemický krevní test a další laboratorní vyšetření. Nejinformativnější budou hardwarové diagnostické metody: elektroencefalografie, magnetická rezonance, počítačová tomografie mozku.
V síti CMRT klinik jsou příčiny zmatenosti diagnostikovány různými způsoby: