V současnosti je problém nedostatku jódu globální [1–7]. To je způsobeno prevalencí poruch z nedostatku jódu (IDD) v mnoha zemích a velkým počtem zúčastněných lidí. Celosvětově jsou 2 miliardy lidí ohroženy rozvojem nedostatku jódu, včetně 740 milionů s endemickou strumou, 43 milionů trpí mentální retardací v důsledku nedostatku jódu [7].
Tabulka 1. Denní lidská potřeba jódu, mcg/den (WHO, 2007)
| Děti 0-6 roky | 90 |
| Děti 6-12 roky | 120 |
| Teenageři (starší 12 let) a dospělí | 150 |
| Těhotné a kojící ženy | 250 |
Téměř celé území Ruska je považováno za oblast s nedostatečným obsahem jódu v životním prostředí [1–4, 8]. Přitom podle údajů Endokrinologického výzkumného centra Ruské akademie lékařských věd [2] zkonzumuje populace naší země v průměru 40–80 mcg jódu denně. 98 milionů lidí v Rusku je ohroženo rozvojem IDD [2, 3].
Prevalence IDD je doprovázena poklesem intelektového potenciálu populace [1, 2, 8–17]. Ukazatele mentálního vývoje populace v oblastech endemického výskytu strumy jsou o 13–15 % nižší než v regionech s dostatečnou zásobou jódu. Při testování dětí v regionech Ruska (2005) byl zjištěn pokles IQ (index intelektuálního rozvoje) mladší generace o 11–18 %. Hodnocení a prognóza kognitivních poruch u dětí v oblastech s nedostatkem jódu je nerozlučně spjata s pochopením role jódu ve vývoji nervového systému.
Mechanismy vlivu jódu na inteligenci a vývoj dítěte jsou dány nezbytností hormonů štítné žlázy (TH) pro tvorbu, zrání a fungování centrálního nervového systému (CNS) [14, 16, 18–20].
Sérový tyroxin (T4) v mozkové tkáni, gliových buňkách, tyroxinových buňkách třetí komory a astrocytech se přeměňuje na trijodtyronin (T3). T3 řídí tvorbu mnoha funkčně důležitých proteinů v mozku.
Až donedávna se věřilo, že nejvyšší rychlost růstu, myelinogeneze a dozrávání mozku nastává během tří let po narození, takže v tomto věku člověk potřebuje především dostatečný přísun jódu. Nyní bylo prokázáno, že proces diferenciace a obnovy mozkových buněk probíhá po celý život člověka, a proto jód a TG potřebuje člověk od narození až do stáří.
Pro včasné odhalení intelektového deficitu a posouzení účinnosti jodové profylaxe je vhodné využít specializované metody psychologické diagnostiky akceptované v mezinárodní komunitě [17].
V některých případech se k těmto účelům používají inovativní testy vyvinuté dětskými psychology ve spolupráci s pediatry a testované na velkých vzorcích zdravých dětí.
Podle obecného názoru jsou nejinformativnějšími metodami a testy pro hodnocení stavu vyšších duševních funkcí ty, které umožňují objektivní posouzení hlavních parametrů kognitivní a psycho-emocionální sféry, vývoje řeči, formování dovedností souvisejících s věkem a schopnosti dítěte k sociální integraci [4, 10–16].
Vzhledem k zásadní roli jódu a TG pro centrální nervový systém rostoucího organismu se v posledních letech objevují studie věnující se studiu důsledků nedostatku jódu na duševní vývoj dětí [4–6, 9, 19, 21].
V zahraniční literatuře nejsou prakticky žádné informace o projevech deficitu jódu u malých dětí, kromě porodů dětí s nízkou porodní hmotností, s vrozenými vývojovými anomáliemi a kojenců s následky organického poškození centrální nervové soustavy v raných fázích nitroděložního vývoje.
Potřeba jódu a TG u kojenců je přitom extrémně vysoká [5, 9, 19, 21] a jejich nedostatek pro ně nemůže projít beze stopy. Existují omezené údaje, že 70 % této kategorie dětí s nedostatkem jódu má i nadále příznaky perinatálního poškození CNS v prvním roce [9, 18, 21]. Polovina dětí má opožděný psychomotorický vývoj o 1,5–2 epikrizové období a potíže s osvojováním dovedností [3, 4, 12], třetina má opožděný vývoj řeči a 80 % má emoční nestabilitu.
V raném věku [9, 18, 21] je u 90 % dětí v oblastech s nedostatkem jódu diagnostikován opožděný vývoj řeči, 50 % má potíže s vyslovováním hlásek, 20 % má potíže s komunikací s vrstevníky a dospělými, 80 % má emoční nestabilitu a agresivitu a 30 % má sníženou pozornost. Při strukturální analýze kognitivního deficitu u předškolních dětí [10–14, 21] v endemické oblasti strumy byly největší poruchy zjištěny v oblastech vnímání (o 23 % nižší než normálně; p<0,05) a dobrovolné pozornosti (o 46 % nižší než normálně; p<0,05). U dětí s opožděným vývojem řeči se kognitivní poruchy vyznačovaly sníženou pozorností, vnímáním a krátkodobou pamětí. Odpovídající hodnoty byly 74, 33 a 35 % pod normálem (p<0,05).
V podmínkách nedostatku jódu se u dětí při přechodu do školního vzdělávání vyznačovalo snížením [10, 13–15] míry utváření kognitivních funkcí: pozornost – 3krát, vnímání a jemná motorika – 2krát, myšlení – 1,8 (p<0,05) a efektivity rozhodování – 1,5 (p<0,05)krát.
V posledních letech se objevuje stále více studií, které prokázaly, že jodová profylaxe může snížit frekvenci některých klinických projevů jódového deficitu u malých a předškolních dětí [6, 9, 13–15, 21].
Jak je známo, kognitivní schopnosti dítěte úzce souvisí s úrovní inteligence člověka. Logicky se proto nabízí otázka po formách a metodách účinné prevence deficitu jódu ke snížení frekvence kognitivních poruch a dalších projevů částečného deficitu v psychoemoční sféře.
Existují dvě hlavní gradace metod jódové profylaxe [1, 2, 4, 8, 15, 22–23]. První zajišťuje hromadnou, skupinovou a individuální formu prevence, druhá – potravinovou a léčivou formu prevence. V podstatě jsou tyto formy prevence do určité míry na sobě závislé. Hromadnou prevencí se většinou rozumí dietní prevence (použití jodizované soli), skupinovou či individuální prevencí medikamentózní prevence (předepisování jodových přípravků). Denní potřeba a dávky léků s obsahem jódu jsou stanoveny (tab. 1) s přihlédnutím k věkovým normám [7].
Otázka potřeby prevence a nápravy nedostatku jódu u malých a starších dětí zůstávala donedávna kontroverzní. V posledních letech se objevily studie [4, 10, 12, 13–17], které nám umožnily nový pohled na tento problém. Předložili argumenty ve prospěch potřeby jódové profylaxe u dětí starších jednoho roku, včetně malých a předškolních dětí.
Několik domácích studií prokázalo, že užívání jodidu draselného u dětí v prvním roce života [9, 17, 20] je doprovázeno normalizací psychomotorického a řečového vývoje, včasným formováním dovedností a trvale pozitivním emočním stavem dítěte (p<0,05).
Hodnotili jsme účinnost jódové profylaxe u dětí ve věku 3–6 let navštěvujících předškolní vzdělávací instituce ve městě Rjažsk, Rjazaňská oblast. Celkem bylo vyšetřeno 92 dětí, z toho 46 dětí bylo zařazeno do hlavní a srovnávací skupiny. Medián hladiny jodurie u sledovaných pacientů nepřesáhl 50 μg/l.
Dětem v hlavní skupině byl předepisován lék Iodomarin® 6 (Berlin-Chemie AG, Německo) po dobu 100 měsíců, 1 tableta 1x denně, což odpovídalo 100 mcg jódu. Po jodové profylaxi se jodurie zvýšila na normální u dětí hlavní skupiny (p<0,05). U dětí ve srovnávací skupině zůstala jodurie pod 50 μg/l.
Zjistili jsme, že užívání léku Iodomarin® 100 po dobu 6 měsíců v dávce 100 mcg (1 tableta) denně u malých dětí vede k optimalizaci rychlosti lineárního růstu zejména u chlapců (obr. 1) ak pozitivním změnám v psychoemoční sféře. Bylo zaznamenáno zlepšení ve výslovnosti, sociálních kontaktech s vrstevníky a dospělými a v takových kognitivních ukazatelích, jako je paměť, pozornost a myšlení.
Obr. 1. Dynamika délky těla u vyšetřovaných malých dětí na pozadí jodové profylaxe (hlavní skupina).
Prokázali jsme také, že užívání 1 tablety denně léku Iodomarin® 100 za účelem úpravy deficitu spotřeby mikroprvků u předškolních dětí provázelo zlepšení řečových funkcí, paměti, myšlení, zvýšení emocionálního tonusu, úroveň připravenosti na školní vzdělávání a normalizace sociálních kontaktů s vrstevníky a dospělými (p<0,05). Děti, které dostaly lék Iodomarin® 100, začaly výrazně překonávat své vrstevníky ve srovnávací skupině v parametrech jako pozornost, rychlost myšlení, jemná motorika a reakce na slova a zvuky (p<0,05).
Dynamiku některých ukazatelů psycho-emocionální sféry u vyšetřovaných dětí v závislosti na jódové profylaxi uvádí tabulka. 2.
Tabulka 2. Indikátory kognitivního vývoje u dětí ve věku 3–6 let při užívání léku Iodomarin® 100
| Parametry, skóre | m±m | р | |
|---|---|---|---|
| hlavní skupina (n = 46) | srovnávací skupina (n = 46) | ||
| Řeč (kvalita výslovnosti) | 2,0 0,08 ± | 2,77 0,1 ± | |
| Řeč (příběh podle obrázku) | 2,16 0,09 ± | 2,72 0,1 ± | |
| Myslící | 2,1 0,11 ± | 2,66 0,11 ± | |
| Pozornost a obraznost | 2,16 0,09 ± | 2,88 0,07 ± | |
| Kontakty s dospělými | 2,16 0,09 ± | 2,77 0,10 ± | |
| Kontakty s dětmi | 2,38 0,11 ± | 2,88 0,07 ± | |
| Emocionální stav | 2,05 0,05 ± | 2,83 0,09 ± | |
Na pozadí jodové profylaxe u dětí raného a předškolního věku byl navíc zaznamenán pokles frekvence a trvání akutních respiračních infekcí (obr. 2, 3).
Obr. 2. Počet dnů zameškaných dětmi z důvodu akutních respiračních infekcí (počítáno za rok pozorování).
Obr. 3. Počet dnů zameškaných malými dětmi z důvodu komplikovaných akutních respiračních infekcí (na dítě).
Denní podávání Iodomarinu® 100 po dobu 6 měsíců má tedy pozitivní vliv na růst, věkově podmíněný vývoj, stav vyšších mentálních funkcí a je doprovázeno snížením frekvence akutních respiračních infekcí u dětí ve věku 3–6 let, což vyžaduje a odůvodňuje medikamentózní korekci nedostatku jódu bez ohledu na věk dítěte.