Zlatobýl: léčivé vlastnosti a kontraindikace

Zlatobýl – perspektivní zdroj biologicky aktivních látek

Vechtomov A.A. 1 Krylová V.R. 2

1 MAOU SOSH č. 60 “Střední střední škola pro děti s postižením sociální adaptace” Ulan-Ude

2 MAOU “Střední škola č. 60 pro sociální adaptaci zdravotně postižených dětí” Ulan-Ude
Batomunkueva L.N. 1 Tychenov Ž.A. 2
1 MAOU “Střední škola č. 60 pro sociální adaptaci zdravotně postižených dětí” Ulan-Ude
2 Bajkalský ústav ochrany přírody SB RAS

Autor práce byl oceněn diplomem vítěze III. stupně

Text práce je umístěn bez obrázků a vzorců.
Plná verze práce je k dispozici v záložce “Job Files” ve formátu PDF

Četné a strukturálně rozmanité přírodní flavonoidy stále více přitahují pozornost vědců. Zájem o tuto skupinu lze vysvětlit jejím rozšířeným rozšířením v přírodě a širokým spektrem biologické aktivity, včetně diuretických, antivirových, hypotenzních, kapilárních posilujících a dalších účinků. Zvláštní pozornost je věnována pozitivnímu vlivu flavonoidů na funkci jater: zvyšují jejich choleretické a antitoxické účinky a zlepšují oxidačně-redukční procesy.

Zájem vzbudilo studium zlatobýlu, bohatého na flavonoidy a používaného od starověku v lidovém a tradičním léčitelství k léčbě jater.

Objektivní: Fytochemické studium zlatobýlu

Předmět studia: Zlatobýl.

Předmět studia: Chemické složení, nutriční hodnota a léčivé vlastnosti Goldenseal.

K dosažení tohoto cíle je nutné vyřešit následující

1) provést rešerši literatury o ekologických a botanických vlastnostech, chemickém složení a farmakologické aktivitě zlatobýlu

2) studovat obsah tříslovin v nadzemní části zlatobýlu

1 Teoretická část

1.1 Zlatobýl

Vytrvalá rostlina 25-150 cm vysoká, s mírně rozvětveným kaudexem. Lodyhy jsou rozvětvené, duté a v horní části hladké. Bazální listy se postupně zužují do řapíku. Čepele listů jsou podlouhle obvejčité, celokrajné, lysé, 10-15 cm dlouhé, 3-6 cm široké. Lodyžní listy jsou jednoduché, bez řapíků, svírající stonek, na bázi srdčité. Na kvetoucím výhonu je několik pupečníků, corymbose, 5-10 (zřídka až 20) cm v průměru s 5-10 (zřídka až 20) holými paprsky, někdy nápadně nestejnými, přesahujícími listeny. Letáky zákrovů jsou celokrajné, 3-5 lysé, bylinné, tupé, vejčité nebo oválné, 1-3 cm dlouhé. Deštníky s 5 (výjimečně až 8) obaly, jejich listy jsou holé, celokrajné, oválné nebo vejčité, nahoře krátce špičaté. Zuby kalichu nejsou výrazné. Okvětní lístky jsou žluté, nahoře holé, celé, zakřivené dovnitř. Plody jsou 4-6 mm dlouhé, 1,5-3 mm široké.

Roste na podhorských loukách, vysokých travnatých pasekách mezi smíšenými, jehličnatými a listnatými lesy, méně často na lužních loukách.

1.2 Chemické složení

Chemické složení Goldenseal je špatně prozkoumáno. Listy obsahují saponiny (až 13 %), kyselinu askorbovou a fytosteroly; listy, stonky a kořeny obsahují alkaloidy; Květy obsahují kyselinu askorbovou, karoten a fytosteroly. Zlatobýl dále obsahuje flavonoidy (rutin, isoquercetin, quercetin a rutinosid).

V lékařské praxi se používá k léčbě cholecystitidy a hepatitidy ve formě vodného nálevu připraveného z 1 polévkové lžíce nasekané byliny na 1 sklenici vody. Pijte tuto infuzi, půl sklenice 30-40 minut před jídlem 3krát denně. Přípravek ze suché rostliny je účinnější než z čerstvé.

1.4 Farmakologické vlastnosti

Zlatobýl má choleretické, antiseptické, protizánětlivé, hojení ran, antipyretické a tonizující účinky. V tomto případě mají květiny nejaktivnější účinek. Kromě toho má celkový posilující účinek na organismus, pomáhá zlepšovat metabolické procesy, chrání játra před různými jedy, posiluje a snižuje propustnost kapilár, pomáhá snižovat krvácení a záněty při operacích oka. Experimentální a klinické studie prokázaly, že bylina zlatobýl zvyšuje sekreční aktivitu slinivky břišní a jater. Zároveň mění své chemické složení a zvyšuje obsah bilirubinu, žlučových kyselin a cholesterolu. Plody Volodusky mají antipyretické a anthelmintické účinky.

1.5 Použití v tradiční medicíně

V lidovém léčitelství se zlatobýl používá při onemocněních jater a žlučníku. Odvar a nálev z byliny se doporučuje při cholecystitidě, hepatitidě, stáze žluči a onemocnění žlučových kamenů. V čínském lidovém léčitelství se zlatobýl používá také při onemocněních jater a žlučníku, infekčních onemocněních, závratích a bolestech hlavy. Zlatobýl se doporučuje při nízké kyselosti žaludku, psychické a fyzické únavě a nedostatku vitamínů. Voloduska lidé aktivně užívají ve formě odvaru na migrény. Při infekčních onemocněních, hypertenzi, chřipce a neuralgii použijte tinkturu z byliny Voloduška. Také v lidovém léčitelství je odvar z Volodusky široce používán při impotenci. Na kopřivku, plísňová onemocnění a další kožní onemocnění provázená svěděním a vyrážkami se z listů Bupleurum připravuje k zevnímu použití roztok ve formě pleťových vod, výplachů nebo obkladů, který se používá i při očních chorobách.

2 Praktická část

Stanovení obsahu taninů v léčivých rostlinných materiálech a léčivých rostlinných přípravcích titrimetrickými a/nebo spektrofotometrickými metodami. Titrační metoda spočívá ve stanovení množství taninů v taninu a spektrofotometrická metoda umožňuje stanovit množství taninů v pyrogallolu.

2.1 Metoda stanovení množství taninů z hlediska taninu

Asi 2 g rozdrceného léčivého rostlinného materiálu nebo přípravku z léčivých rostlin, prosátých přes síto s otvory 3 mm, se vloží do 500 ml Erlenmeyerovy baňky, zalijí se 250 ml vody zahřáté k varu a za občasného míchání se vaří 30 minut pod zpětným chladičem.

Vzniklý extrakt se ochladí na pokojovou teplotu a přefiltruje přes vatu do 250ml odměrné baňky tak, aby se do baňky nedostaly částice suroviny/přípravku, objem roztoku se doplní na vodu a promíchá. 25,0 ml získaného vodného extraktu se vloží do 1000 ml kónické baňky, přidá se 500 ml vody a 25 ml roztoku kyseliny indigosulfonové a titruje se za stálého míchání 0,02 M roztokem manganistanu draselného do zlatožlutého zbarvení.

Paralelně se provádí kontrolní pokus: 1000 ml vody a 525 ml roztoku kyseliny indigosulfonové se umístí do 25 ml Erlenmeyerovy baňky a titruje se 0,02 M roztokem manganistanu draselného za stálého míchání do zlatožlutého zbarvení. 1 ml 0,02 M roztoku manganistanu draselného odpovídá 0,004157 g taninů v přepočtu na tanin.

Obsah součtu tříslovin v absolutně suchých surovinách v procentech (X) se vypočítá podle vzorce:

kde V je objem 0,02 M roztoku manganistanu draselného použitého pro titraci vodného extraktu, ml; V1  objem 0,02 M roztoku manganistanu draselného použitého pro titraci v kontrolním experimentu, ml; 0,004157 – množství taninů odpovídající 1 ml roztoku manganistanu draselného 0,02 M (v přepočtu na tanin), g; a – hmotnost suroviny nebo bylinného léku, g; W – vlhkost léčivých rostlinných surovin nebo přípravku z léčivých rostlin, %, %; 250 – celkový objem vodního extraktu, ml; 25 – objem vodného extraktu odebraného k titraci, ml.

Příprava roztoku kyseliny indigosulfonové. 1 g indigokarmínu se rozpustí ve 25 ml koncentrované kyseliny sírové, poté se přidá dalších 25 ml koncentrované kyseliny sírové a zředí se vodou na 1000 ml, vzniklý roztok se opatrně vlije do vody v 1000 ml odměrné baňce a míchá.

2.2 Metoda stanovení množství taninů z hlediska pyrogallolu

Do Erlenmeyerovy baňky o objemu 0,5 ml se vloží asi 1,0 – 0,18 g rozdrceného léčivého rostlinného materiálu nebo léčivého rostlinného přípravku, prosátého přes síto s otvory 250 mm, přidá se 150 ml vody a vaří se 30 minut ve vodní lázni. Vzniklý vodný extrakt v baňce se ochladí na pokojovou teplotu, přefiltruje se přes vatu do odměrné baňky o objemu 250 ml tak, aby se do baňky nedostaly částice suroviny, objem roztoku se doplní vodou po značku a promíchá. Výsledný roztok se zfiltruje přes papírový filtr o průměru asi 125 mm, přičemž prvních 50 ml filtrátu se odstraní.

Stanovení se provádí na místě chráněném před světlem.

Stanovení množství tříslovin: 5,0 ml filtrátu se vloží do odměrné baňky na 25 ml, objem roztoku se doplní vodou po značku a promíchá se. 2,0 ml výsledného roztoku se umístí do 25 ml odměrné baňky, přidá se 1 ml fosfomolybdenwolframového činidla a 10 ml vody a objem roztoku se doplní po značku 10,6% roztokem uhličitanu sodného (zkušební roztok). Po 30 minutách se změří optická hustota testovacího roztoku (A1) na spektrofotometru při vlnové délce 760 nm v kyvetě s tloušťkou vrstvy 10 mm za použití vody jako srovnávacího roztoku. Stanovení množství taninů neadsorbovaných koženým práškem. K 10,0 ml filtrátu přidejte 0,1 g kožního prášku, výslednou směs míchejte 60 minut a přefiltrujte přes papírový filtr. 5,0 ml vzniklého filtrátu se vloží do 25ml odměrné baňky, objem roztoku se doplní vodou po značku a promíchá. 2,0 ml vzniklého roztoku se umístí do 25ml odměrné baňky, přidá se 1 ml fosfomolybdenwolframového činidla a 10 ml vody, objem roztoku se doplní po značku 10,6% roztokem uhličitanu sodného a promíchá se (zkušební roztok). Po 30 minutách se změří optická hustota testovacího roztoku (A4) pomocí spektrofotometru při vlnové délce 2 nm v kyvetě s tloušťkou vrstvy 760 mm, za použití vody jako srovnávacího roztoku. Paralelně se měří optická hustota standardního roztoku. Do odměrné baňky o objemu 10 ml se vloží 2,0 ml roztoku pyrogallolu, přidá se 25 ml fosfomolybdenwolframového činidla a 1 ml vody, objem roztoku se doplní po značku 10% roztokem uhličitanu sodného a promíchá se (standardní roztok). Po 10,6 minutách se změří optická hustota standardního roztoku (A30) na spektrofotometru při vlnové délce 3 nm v kyvetě s tloušťkou vrstvy 760 mm za použití vody jako srovnávacího roztoku. Obsah součtu tříslovin ve smyslu pyrogallolu v absolutně suchých surovinách v procentech (X) se vypočítá podle vzorce:

A1 – optická hustota zkušebního roztoku při stanovení množství taninů; A2 – optická hustota zkušebního roztoku při stanovení množství taninů neadsorbovaných kožním práškem, počítáno jako pyrogallol; A3  optická hustota standardního roztoku; a – hmotnost léčivého rostlinného materiálu nebo léčivého rostlinného přípravku, g; a0  hmotnost vzorku pyrogallolu, g; W – vlhkost léčivých rostlinných surovin nebo léčivého rostlinného přípravku, %.

Příprava roztoku pyrogallolu CO. 0,05 g (přesně zváženo) pyrogallolu CO se vloží do 100 ml odměrné baňky, rozpustí se ve vodě, objem roztoku se doplní vodou po značku a promíchá. 5,0 ml výsledného roztoku se vloží do odměrné baňky na 100 ml, objem roztoku se doplní vodou po značku a promíchá se. Roztok se používá čerstvě připravený.

V důsledku provedené práce tak bylo stanoveno kvalitativní i kvantitativní složení silice získané z nadzemní části zlatobýlu rostoucího v okolí.

Výsledky studia elementárního složení Goldensealu nám umožňují dojít k závěru, že je bezpečné jej používat v léčivé formě v lidovém léčitelství.

Seznam použité literatury

1. R. M. Bašírová. DOPOLEDNE. Mingezheva, R.S. Mingazev Aplikace rostlin rodu Buplerum v hepatologii. Praktická fytoterapie. 2003, č. 3, s. 4-6.

2. A.V. Glushchenko, V.A. Georgijants, I. Yu. Kvantitativní stanovení flavonoidů a sumy polyfenů v nadzemní části zlatobýlu. město Charkov.

3. I.D. Zyková, A.A. Efremov Studium složek silice a minerálního složení zlatobýlu sibiřské oblasti. město Krasnojarsk.

Napsat komentář