Kompletní návod k použití Pentoxifylline

Enterosolventní tablety, 100 mg: 10, 20, 30, 40, 50, 60, 80, 100, 120 nebo 200 ks.

Forma uvolňování, balení a složení léku Pentoxifylline

Tablety, enterosolventní, růžové, potahované; kulaté, bikonvexní.

Tabulka 1.
pentoxifylin 100 mg

Pomocné látky: mikrokrystalická celulóza, hydrogenfosforečnan vápenatý, polyvinylpyrrolidon, magnesium-stearát, sodná sůl kroskarmelózy, mastek.

Složení pláště: kopolymer kyseliny methakrylové, diethylftalát, oxid titaničitý, karmoisinový lak.

10 ks – blistry (6) – kartonové obaly.

Růžové potahované retardované tablety ve formě tobolek s půlicí rýhou na jedné straně.

Tabulka 1.
pentoxifylin 400 mg

Pomocné látky: ethylcelulóza, hydrogenfosforečnan vápenatý, stearát hořečnatý, mastek.

Složení pláště: oxid titaničitý, hydroxypropylmethylcelulóza, diethylftalát, karmoisinový lak.

10 ks – blistry (2) – kartonové obaly.

Klinická a farmakologická skupina: Lék zlepšující mikrocirkulaci. Angioprotektor
Farmakoterapeutická skupina: Vazodilatační látka

Farmakologický účinek

Vazodilatátor. Pentoxifylin zlepšuje mikrocirkulaci a reologické vlastnosti krve. Mechanismus účinku pentoxifylinu je spojen s inhibicí fosfodiesterázy a akumulací cAMP v buňkách hladkých svalů krevních cév a formovaných elementech krve. Pentoxifylin inhibuje agregaci krevních destiček a erytrocytů, zvyšuje jejich elasticitu, snižuje hladinu fibrinogenu v plazmě a podporuje fibrinolýzu, což snižuje viskozitu krve a zlepšuje její reologické vlastnosti.

Má slabý myotropní vazodilatační účinek. Pentoxifylin mírně snižuje celkový periferní odpor a mírně rozšiřuje koronární cévy.

Obecně pentoxifylin zlepšuje mikrocirkulaci a zásobení tkání kyslíkem v centrálním nervovém systému a na končetinách, v menší míře i v ledvinách.

Farmakokinetika

Po perorálním podání je pentoxifylin rychle a téměř úplně absorbován z gastrointestinálního traktu. C max pentoxifylinu v krevní plazmě po jednorázové perorální dávce je pozorována po 1 hodině. Do 8. hodiny se koncentrace významně snižuje (na 10 % původní).

Lék se téměř neváže na bílkoviny.

Většina pentoxifylinu je metabolizována v játrech a vylučována ledvinami jako ve vodě rozpustné metabolity (více než 90 %).

T 1/2 pentoxifylinu je 1.6 hodiny.

U pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin je vylučování metabolitů zpomaleno.

Indikace pro lék Pentoxifylline

Kód ICD-10 čtení
G45 Přechodné přechodné cerebrální ischemické ataky [attaky] a související syndromy
H34 Cévní okluze sítnice
H35.0 Pozadí retinopatie a retinálních vaskulárních změn
H36.0 Diabetická retinopatie
H93.0 Degenerativní a cévní onemocnění ucha
I63 mozkový infarkt
I67.2 Cerebrální ateroskleróza
I69 Následky cerebrovaskulárních onemocnění
I73.0 Raynaudův syndrom
I73.1 Tromboangiitis obliterans [Bergerova nemoc]
I73.8 Jiná specifikovaná onemocnění periferních cév
I73.9 Onemocnění periferních cév, blíže neurčené (včetně intermitentní klaudikace, arteriálního spasmu)
I79.2 Periferní angiopatie u nemocí zařazených jinde (včetně diabetické angiopatie)
I83.2 Křečové žíly dolních končetin s vředy a záněty
I87.0 Posttrombotický syndrom
L98.4 Chronický kožní vřed, jinde nezařazený
R02 Gangréna, jinde nezařazená
T33 Povrchové omrzliny
Kód ICD-11 čtení
4A44.8 Tromboangiitis obliterans
8B10.Z Přechodný ischemický záchvat, blíže neurčený
8B11 Mozková ischemická mrtvice
8B25.Z Dlouhodobé následky cerebrovaskulárního onemocnění blíže neurčené
9B71.0Z Diabetická retinopatie, blíže neurčená
9B74.Z Neurčená okluze retinální cévy
9B78.1Z Základní retinopatie a retinální cévní změny, blíže neurčené
AB71 Degenerativní nebo vaskulární onemocnění uší
BD42.0 Raynaudova nemoc
BD42.1 Raynaudův syndrom
BD42.Z Raynaudův fenomén, blíže neurčený
BD4Z Chronická okluzivní arteriální onemocnění blíže neurčená
BD53.Y Jiné specifikované sekundární léze tepen a arteriol
BD55 Asymptomatická stenóza intrakraniální nebo extrakraniální tepny
BD5Z Nemoci tepen nebo arteriol, blíže neurčené
BD74.Z Chronická žilní insuficience dolních končetin blíže neurčená
EA40 Tropický fagedenický vřed
EF60 Ischemická kožní ulcerace
EG00 Dilatace krevních cév v kůži končetin
EM0Z Kožní onemocnění, blíže neurčené
MB40.7 Akroparestézie
MC85 Gangrene
ME60.2 Neurčené ulcerózní kožní léze
NE40 Povrchové omrzliny

Dávkovací režim

Délku léčby a dávkovací režim pentoxifylinu určuje ošetřující lékař individuálně v závislosti na klinickém obrazu onemocnění a výsledném terapeutickém účinku.

Lék se užívá perorálně bezprostředně po jídle, bez žvýkání, s dostatečným množstvím tekutiny.

U dospělých je lék předepsán počínaje 200 mg 3krát denně.

Lékové formy s prodlouženým uvolňováním se předepisují 2krát denně. Průběh léčby je 2-3 týdny nebo déle.

Nežádoucí účinek

Nejčastější nežádoucí účinky, které se mohou při užívání Pentoxifylinu objevit, jsou z gastrointestinálního traktu (nevolnost, pocit plnosti v břiše, žaludeční křeče, zvracení, průjem). Někdy se mohou objevit závratě a bolesti hlavy. Občas lze pozorovat pokles krevního tlaku, anginu pectoris, abnormální srdeční rytmus a pocit návalů horka.

Ve vzácných případech hypersenzitivních reakcí bylo pozorováno zarudnutí kůže, svědění a kopřivka.

V některých případech se může objevit žloutenka (intrahepatální cholestáza) a zvýšené hladiny jaterních enzymů (transaminázy, alkalická fosfatáza).

V ojedinělých případech byl popsán výskyt velmi závažných hypersenzitivních reakcí – angioedém vznikající během několika minut po užití pentoxifylinu, křečovité křeče bronchiálních svalů, anafylaktický šok.

Při prvních příznacích hypersenzitivní reakce musíte okamžitě přestat užívat lék a poradit se s lékařem.

Existují ojedinělé zprávy o možnosti krvácení (v gastrointestinálním traktu, do kůže, do sliznic), trombocytopenii a aplastické anémii. V tomto ohledu je během léčby pentoxifylinem nutné pravidelně sledovat krevní obraz.

Kontraindikace pro použití

Opatrnosti je třeba při předepisování pentoxifylinu pacientům se žaludečním vředem a duodenálním vředem a pacientům, kteří nedávno podstoupili chirurgický zákrok (riziko krvácení). U pacientů s labilním krevním tlakem a tendencí k arteriální hypotenzi a u pacientů s těžkou renální dysfunkcí se dávka zvyšuje postupně a volí se individuálně.

Použití v těhotenství a laktaci

Kontraindikace: těhotenství a kojení.

Aplikace pro porušení funkce ledvin

Při předepisování pentoxifylinu pacientům s těžkou poruchou funkce ledvin je třeba postupovat opatrně: dávka se zvyšuje postupně a volí se individuálně.

Použití u dětí

Kontraindikace: věk do 18 let.

Nadměrná dávka

Klinický obraz: závratě, zvracení, pokles krevního tlaku, tachykardie, zarudnutí kůže, ztráta vědomí, zvýšená tělesná teplota (zimnice), neklid, areflexie, tonicko-klonické záchvaty, zvracení „kávové sedliny“, arytmie.

Léčba předávkování je symptomatická. Zvláštní pozornost by měla být věnována udržení krevního tlaku a respiračních funkcí. Křeče se zmírňují podáním diazepamu.

Mimořádná opatření v případě závažných anafylaktických reakcí (šok):

Lékové interakce

Pentoxifylin může zvýšit účinky antihypertenziv a antikoagulancií.

U pacientů s diabetes mellitus, kteří jsou léčeni inzulinem nebo užívají antidiabetika, může pentoxifylin zvýšit hypoglykemický účinek antidiabetik až do výskytu hypoglykemických reakcí.

Podmínky uchovávání léku Pentoxifylline

Skladujte v suchu, mimo dosah dětí, při teplotě do 25°C.

Napsat komentář